ZAJÍMAVOSTI

Snaha o záchranu vymírajícího druhu delfínů

Nový Zéland v polovině srpna vyhlásil zákaz rybolovu pomocí sítí podél 550 km dlouhého úseku pobřeží Severního ostrova, aby tak ochránil jeden ze světově nejmenších a snad vůbec nejohroženější druh delfína "North Island Hector Dolphin" (český název se nám nepodařilo zjistit). Jeden a půl metru dlouhý zavalitý savec, původní obyvatel Zélandu, který se vyznačuje zakulacenou hřbetní ploutví, je velice silně ohroženým druhem. Údajně zbývá necelých sto jedinců!

Zákaz rybolovu s účinností od září zakazuje komerční i rekreační rybolov se sítěmi ve vzdálenosti do čtyř námořních mil od břehu. Do běžně používaných rybářských sítí ukotvených k mořskému dnu nebo břehu se delfíni velice snadno zamotají při shánění potravy.

Všechny ostatní rybářské lodě, které sítě nepoužívají, budou pod přísným dohledem strážců, kteří budou na rybolov dohlížet přímo na jejich palubách.

Neexistuje žádná jiná reálná alternativa, jak ochránit ohrožené delfíny, než tento striktní zákaz, řekl ve svém prohlášení ministr rybářství Pete Hodgson. Populace Hector delfínů se může vzpamatovat pouze pokud bude uloven maximálně jeden delfín za pět let. Jestli chceme tento druh ochránit před vyhubením, bude nutné zakázat rybolov se sítěmi v jejich celém životním prostoru, řekl Hodgson. Letos byli nalezeni již tři mrtví Hector delfíni, kteří zahynuli pravděpodobně kvůli zachycení do sítí.

Rybářské společnosti, které budou usvědčeny z porušení zákazu, budou pokutovány 250.000 NZD (zhruba 4,2 miliónu Kč) a rekreační rybáři 10.000 NZD (téměř 170 tisíc Kč.) Ochránci vyhlášený zákaz vítají na rozdíl od rybářských společností, které za ztrátu svého zisku nedostanou žádnou náhradu.

Podobný zákaz rybaření již existuje v oblasti Canterbury (Jižní ostrov), kde se vyskytují příbuzní severoostrovních Hector delfínů.

Nový Zéland vyhlásil válku krysám

Novozélandské ministerstvo pro zachování životního prostředí přijalo plán boje proti krysám, který ve světě nemá obdoby. Tým 20 "krysích lovců" položil na ostrově Campbell, který leží 700 km jižně od Jižního ostrova, 120 tun jedovatých návnad.

Cílem projektu, který stál okolo 2,6 miliónu novozélandských dolarů (okolo 43 miliónů korun), je zahubit okolo 200 tisíc norských krys, které se na ostrově neuvěřitelně rychle rozmnožily poté, co sem byly v 19. století přivezeny zřejmě lovci velryb a námořníky.

Pokud se na ploše 11 300 hektarů podaří krysy vybít, mohou být zachráněny některé vzácné druhy původních nelétavých ptačích obyvatel. Mezi těmito opeřenci je například druh čírky, který do té doby přežíval jen v "ochranném zajetí", a druh sluky, jejíž přítomnost ve volné přírodě byla objevena na nedalekém ostrůvku, kam se krysy ještě nedostaly.

Podobný program na ochranu ptáků byl uskutečněn na ostrově Langara v Britské Kolumbii v Kanadě, avšak jednalo se o rozlohu pouze 3100 hektarů. Na Novém Zélandu se již podařilo veškeré nechtěné návštěvníky vyhostit z několika jiných menších ostrovů, především ostrova Kapiti (50 km severně od hlavního města Wellington), který je dnes ptačí rezervací.

Úspěšnost programu na ostrově Campbell bude známa až za dva roky, protože někteří hlodavci si návnady odnesou do svých nor a schovají si je "na později".

Norské krysy se množí neuvěřitelnou rychlostí. Samičky jsou březí pouze 22 dní, jsou schopné ročně vrhnout až 7 krát po dvanácti mláďatech a do pohlavní dospělosti dozrávají už ve třech měsících.

Nový Zéland našel oblast snížování skleníkových plynů - ovce budou méně p....

Nový Zéland se jako další účastníci konference o podnebí v japonském Kjótu zavázal ke snížení emisí skleníkových plynů. Pro tuto zemi, jednu z nejekologičtějších na světě, je to ale těžký oříšek. Elektřinu vyrábí především z geotermální energie a těžký průmysl byste zde hledali lupou, takže kde redukovat? Kiwíci si ale s problémem poradili po svém. Zjistili, že výrazným producentem skleníkových plynů jsou ovce, kterých na ostrovech žije okolo 60 miliónů. Při jejich zažívacím procesu totiž vzniká metan - lidově řečeno prdí. Takže oblast, kde lze snižovat nebezpečné emise, je na světě.

Vláda ve Wellingtonu tak mohla oznámit, že do výzkumu klimatických změn investuje další milión novozélandských dolarů, čímž se celková výše dotace zvýší na 24 miliónů (necelých 400 miliónů korun). Zatím nejperspektivnější cestou, jak zabránit plynatosti krav a ovcí, je speciálně vyvinutý mikroorganismus, který hubí problémové bakterie v zažívacím systému. Wellingtonská společnost se tyto bakterie snaží nasadit do nového semene trávy, která by tak jako krmivo snižovala plynatost skotu a ovcí. Problémem prozatím zůstává cena speciálního osiva, která je třikrát vyšší než u klasické trávy. S vidinou možného řešení však ceny akcií společnosti na burze vyrostly za poslední rok o 50 centů (8 korun).

V atosféře nejvíce zastoupenými skleníkovými plyny jsou vodní pára a CO₂ (oxid uhličitý), který vzniká především spalováním fosilních paliv, jako jsou především ropa a uhlí. V těsném závěsu za nimi jsou N₂O (oxid dusný) a metan, který je po CO₂ druhým nejmocnějším skleníkovým plynem vznikajícím v důsledku lidské činnosti. Metan vzniká při intenzívním pěstování rýže, v živočišné výrobě, zejména při chovu dobytka a ovcí, a také při rozkladných procesech ve skládkách. Lidstvo zvýšilo koncentrace metanu v atmosféře o 145% nad množství, která by byla přítomna v přirozených podmínkách.

Byli Holanďané první Evropané na Novém Zélandu?

Dosavadní dějiny Nového Zélandu mají, zdá se, velké trhliny. Podle novozélandských dějepisců se objevily nové důkazy, že před Holanďanem Abelem Tasmanem, který údajně jako první Evropan spatřil Alpy Jižního ostrova roku 1642, přirazili ke břehům Nového Zélandu o více než sto let dříve Portugalci.

Jedním z důkazů je mapa Francouze Le Terstuho z roku 1547, který na ní zakreslil novozélandské pobřeží, k němuž se zřejmě přiblížil v roce 1530 s portugalskou flotilou. Podle historika Rosse Wisemana byl Nový Zéland Portugalci objeven dokonce už v roce 1522, což chce vědec dokázat úlomkem prkna z portugalské karavely, která se potopila v blízkosti Aucklandu.

Největší škůdci Nového Zélandu půjdou do konzerv pro psy

Novozélanďané konečně přišli na způsob, jak zatočit s přemnoženými possumy (vačicemi opossum) - roztomilými zvířátky, která se stala zhoubou místních lesů. Possumí konzervu "vynalezl" s vládní podporou farmář Bryan Bassett-Smith. Na Zélandu je již k dostání, ale trhákem se má stát hlavně na singapurském a jihokorejském trhu. "Podle vůně ji téměř nerozeznáte od hovězí konzervy. Voní prostě nádherně a psi po ní jdou jako šílení," řekl pyšně její objevitel.

Possum je původní australský vačnatec velikosti kočky, který žije na stromech. Na Nový Zéland byl přivezen v roce 1837 jako chovné kožešinové zvíře. Původní záměr se však poněkud vymkl z ruky, possum na Zélandu zdivočel a nemaje žádného přirozeného predátora, velice rychle se přemnožil. V současné době jich na obou ostrovech žije okolo 70 milionů, což je dvacetkrát více, než je počet obyvatel Zélandu!!!! Possumové v této malebné zemi spořádají ročně až 7 milionů tun zelené hmoty, z čehož se porosty na řadě míst jen těžko vzpamatovávají.

Síť lovců již chytá possumy pro maso. Přestože většina úlovku jde do psích konzerv, několik restaurací do svého menu jako žhavou novinku zařadilo possumí sekanou. Jako lidská potrava bude možná possum v blízké budoucnosti běžně k dostání na Taiwanu, v Hong Kongu a Malajsii, kde jej prezentují jako "kiwi medvídka".

Zajímavosti: NOVÝ ZÉLAND | AUSTRÁLIE